Inverze

Máme za sebou další zimu. Nebyla tak zlá, jako ty bezprostředně předchozí, nicméně naše děti byly opět nemocné. A vážně nemocné.  V uplynulých dnech byla mapa, znázorňující situaci ovzduší v Moravskoslezském kraji opět plná barev.

Místo aby se média situací, která se cyklicky opakuje, zabývala,  připomínala "mimořádnosti" - náhle zhoršným ovzduším ve Středočeském kraji, Ústeckém kraji či na jiných místech. Hodnoty PM10, jimiž jsme zde byla takřka konstatně vystavováni po několik týdnů, překračovaly 300, místy i 400 mikrogramů na metr kdychlový (doporučený limit 50 mikrogramů na metr kdychlový).

Pochopitelně téměř stejně vysoké byly koncentrace PM2,5 - tedy na stanicích, kde se tento malý (a tím nebezpečnější) prach měří. Jde o to, že tak malé prašné částice padají do našeho dýchacího ústrojí bez jakékoli ochrany, protože se v horních cestách dýchacích vůbec nezachytí, nezbavíme se jich jednoduše tím, že je vysmrkáme. Je skutečným výsměchem obyvatelům Moravskoslezského kraje to, co se v pátek 10. února 2012 odehrálo v poslanecké sněmovně.  Selhali především poslanci za náš region, kteří dovolili, aby se vůbec hlasovalo o návrhu poslance Bureše. Tento jednoznačný příklon zájmům největších znečišťovatelů v kraji vrací morálně a eticky naši zemi do 19. století.