Co v Ostravě dýcháme, jak to škodí našemu zdraví a co se s tím dá dělat dál

_{S čistotou vzduchu na Ostravsku je to rok od roku horší. Dnů, kdy je překračován zákonem povolený limit polétavého prachu v ovzduší, neustále přibývá. Nejhorší jsou dny s inverzní povětrnostní situací, kdy jsou limity škodlivých látek překračovány mnohonásobně a obyvatelé Ostravska vdechují několikanásobně více karcinogenních látek než například v Praze nebo v jiných částech republiky.}

_{Tyto látky mají zásadní vliv na lidské zdraví, ale zejména na zdraví dětí do dvou let. Zřejmě také proto v posledních letech v ordinacích dětských lékařů výrazně přibývá dětí s těžkým astmatem a neplatí to jen pro oblasti, které jsou v blízkosti zdrojů, které dlouhodobě a intenzivně znečišťují ovzduší.}

_{Politická "řešení", k nimž se dosud regionální politici dopracovali, jsou zatím naprosto bezzubá a konkrétní řešení základního problému nepřinášejí (počínaje žalobou na stát přes založení Fondu pro děti ohrožené znečištěním ovzduší až po městskou hromadnou dopravu v čase smogu zdarma). Navíc o látkách, které nejvíc ohrožují lidské zdraví, obyvatelé regionu takřka nemají možnost získat aktuální informace.}

_{Tým vědců z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky pod vedením MUDr. Radima Šráma, DrSc., přinesl před časem o kvalitě zdejšího ovzduší rozsáhlé a podrobné informace. Navíc velmi detailně zaznamenal přímá rizika, jimž jsou lidé v regionu soustavně vystavováni. Značná část těchto výzkumů (Program Ostrava, financovaný ministerstvy školství a životního prostředí) vychází z analýz zdravotního stavu stovek ostravských dětí. K alarmujícím vysledkům práce týmu vedeného doktorem Šrámem patří mimo jiné zjištění a potvrzení vysokých koncentrací karcinogenních látek (zejména benzo[a]pyrenu), které se vážou na prachové částice PM2,5 a menší.}

_{Program Ostrava navázal na Program Teplice}

_{Na Ostravsko se vědci z Prahy dostali po rozsáhlém a detailním výzkumu v severních a jižních Čechách. Tyto práce, které tvořily tak zvaný Program Teplice, mimojiné potvrdily, že znečištěné ovzduší ovlivňuje dítě už během těhotenství. Prokázaly ale také souvislost mezi dlouhodobě znečištěným ovzduším a nízkou porodní váhou novorozenců.}

_{Vědci zahájili práce v 90. letech a ekologicky silně zatížené oblasti (Teplicko) jejich zjištění v každém případě prospěly, protože se zde skutečně podařilo zcela radikálně změnit kvalitu ovzduší.}

_{"Naše měření prokázala, že šedesát procent tamního znečištění pocházelo z lokálních topenišť," vzpomíná dnes doktor Šrám. "To bylo celkem překvapující. Předpokládalo se, že hlavním problémem jsou elektrárny, ale tak to bylo v případě inverze." Připomíná však, že tehdy byla i politicky zcela jiná situace: "Lidé těsně před revolucí demonstrovali právě kvůli ovzduší v tomto regionu. Situace tam byla skutečně vážná a česká vláda tehdy, někdy v polovině 90. let, uvolnila šest miliard na plynofikaci této oblasti. A to pochopitelně velmi výrazně přispělo ke zlepšení situace. Dneska je v této oblasti oxid siřičitý tak na deseti procentech toho, co býval."}

_{Následné analýzy pak přinesly ještě jednu pozoruhodnou informaci: ukázalo se, že od roku 1995 do roku 2004 zemřelo asi o 1950 mužů a 920 žen méně, než kdyby se opatření, která přinesla zásadní změnu kvality ovzduší v severních Čechách, neudělala.}

_{Malí astmatici, boj dětské lékařky a začátek výzkumu}

_{Zhoršujícího se ovzduší na Ostravsku si lidé pochopitelně všimli a začali se hlásit o svá práva. Už v roce 2006 se obrátili aktivisté z Ostravy na doktora Šráma. "Nechápali, proč se zabýváme severními Čechami, když je situace na Ostravsku nejhorší," vzpomíná vědec.}

_{V roce 2007 se na doktora Šráma obrátila MUDr. Eva Schallerová s informací, že jí v ordinaci v ostravských Radvanicích a Bartovicích přibývá malých pacientů s diagnózou astma. Dětská lékařka z této části Ostravy léta upozorňovala, co se děje a že její pacienti mají stále horší problémy, nikdo ji ale nechtěl poslouchat, naopak soustavně se potýkala s bagatelizováním svých informací.}

_{"Bylo to dramatické," říká dr. Šrám. "V roce 2001 odpovídal počet malých astmatiků diagnostikovaných v její ordinaci průměrné situaci v tuzemsku. Byl o malinko vyšší, ale nepřesáhl 10 procent. V roce 2007 už jich ale bylo 30 procent."}

_{Vědci vzali - na rozdíl od místní politické reprezentace a odborníků - doktorku Schallerovou vážně. Na podzim roku 2008 zahájili na Ostravsku a Karvinsku práce, jejichž součástí byl také výzkum astmatických dětí. Zapojilo se do něj 400 dětí: 200 z Radvanic a Bartovic a pro kontrolu a srovnání také 200 z Prachatic, tedy z oblasti s relativně nezávadným ovzduším. V obou skupinách pak bylo vždy po 100 malých astmatiků.}

_{Potvrdilo se, že diagnózy dr. Schallerové byly správné a její boj za zásadní změnu postoje k ovzduší také.}

_{Výzkum na Ostravsku byl ale orientován mnohem komplexněji. Vědci pod vedením dr. Miroslava Dostála analyzovali výskyt respiračních onemocnění v prvních šesti letech života u 1887 dětí z deseti středisek z různých částí Ostravy, narozených v letech 2002 až 2004. Děti registrované v Radvanicích a Bartovicích byly nemocné extrémně často v prvním roce života, přitom daleko nejčastěji bojovaly se záněty horních cest dýchacích.}

_{Studie týmu dr. Šráma prokázaly, že znečištění ovzduší má na nemocnost dětí z Radvanic a Bartovic zásadní vliv a bronchiální astma u dětských pacientů v Ostravě vyvolávají dráždící látky (iritanty), pocházející prioritně ze znečištěného místního ovzduší. Zcela zásadní roli přitom hrají vysoké koncentrace benzo[a]pyrenu.}

_{Ovzduší ovlivňuje i DNA}

_{Výzkumy na Ostravsku umožnily vědcům rovněž detailní analýzu na molekulární úrovni. Výsledkem jejich práce na Ostravsku a Karvinsku byla molekulárně epidemiologická studie, která jasně prokázala, jaké látky a v jakém množství lidé v regionu dýchají, a především, jak se to zcela aktuálně projevuje v jejich organismu až na makromolekulární úrovni, tedy co to kromě jiného dělá i s jejich DNA .
Studie vycházela z výsledků stacionárního a personálního monitoringu, na němž se podíleli pracovníci krajského úřadu Moravskoslezského kraje, městští strážníci z Karviné a Havířova a městští strážníci z Prahy. Tito doborovolníci měli na těle 48 hodin připevněny personální monitory s filtry, které zachycovaly prachové částice menší než 2,5 mikrometru. Z těchto filtrů pak specialisté extrahovali zkoumané látky, dále pak odebrali dobrovolníkům krev a moč a sledovali výskyt tak zvaných biomarkerů - tedy takových charakteristik, které ukazují, že v organismu není něco v pořádku ještě dřív, než vypukne nemoc nebo choroba. 
Kromě toho vědci v pěti lokalitách (Ostrava-Bartovice, Ostrava-Poruba, Karviná, Třeboň, Praha-Libuš) zkoumali genotoxicitu látek vázaných na vdechovatelné prachové částice, tedy potenciálně škodivé účinky těchto látek na genetický materiál.  Nejvyšší genotoxicita, a tedy nejvyšší zdravotní riziko, byla zjištěna u extraktu prachových částic z Ostravy-Bartovic.}

_{DNA - kyselina deoxyribonukleová nese genetickou informaci v organismu, jde o biologickou makromolekulu}

_{Jedovatý kokteil s dlouhodobými účinky}

_{Na makromolekulární úrovni (buněčné makromolekuly jsou DNA, lipidy a proteiny) ovlivňují organismus především karcinogenní polycyklické aromatické uholovodíky (k-PAU) a látky označované zkratkou jako BTEX (těkavé organické látky jako benzen, toluen, etylbenzen, m,p-xylen a o-xylen). Lidé tyto látky přijímají z ovzduší a jejich účinky na poškození lidského zdraví byly již odborně popsány i prokázány.}

_{Vliv karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků je podle analýz týmu dr. Šráma na Ostravsku ve srovnání s Prahou několikanásobně vyšší. Genotoxicitu organických částí aerosolů způsobují podle akademiků předeším polycyklické aromatické uhlovodíky, zejména benzo[a]pyren. Nepříznivé změny v lidském organismu signalizuje zejména jev, známý jako oxidační poškození lipidů (lipidy mají v našem organismu nezastupitelné místo, pro život mají naprosto zásadní význam). K oxidačnímu poškození makromolekul dochází následkem oxidačního stresu - ten může postihnout DNA, lipidy i proteiny. Pro lidské zdraví jsou nejzávažnější změny vyvolané na úrovni DNA.}

_{"Jde o to, že metabolity, které se do organismu dostanou z ovzduší, se posléze navážou na DNA a nějakým způsobem změní její strukturu," vysvětluje dr. Šrám. "Tímto způsobem se může DNA poškodit. Může vzniknout i chromozomová aberace, a to už je hrubší poškození, které může znamenat výraznou změnu buňky."
Oxidační poškození dětského organismu se projevuje častějším výskytem nemocí dýchacích cest (bronchitis, astma) a ovlivňuje také imunitu. U dospělých pak vede ke kardiovaskulárním onemocněním, astmatu, chronickým obstrukčním plicním a nádorovým onemocněním.}

_{Tyto změny chromozomů způsobené zvýšenými koncentracemi benzo[a]pyrenu a dalších látek se nemusí projevit okamžitě, představují však vážné riziko z dlouhodobého hlediska. V organismu se projeví třeba za dvacet let.}

  _{Genotoxicita znamená hrozbu škodlivých účinků na genetický materiál (DNA, RNA)}

_{PM10, PM2,5, benzo[a]pyren a další jedy}

_{Ostravsko se potýká s prachem desítky let, málem od nepaměti. Zdraví škodlivý vzdušný koktejl, který tady vespolek dýcháme, obsahuje mnohé látky, které byly už zcela oficiálně a na základě mezinárodních, vědeckých výzkumů označeny jako karcinogenní. K těm patří zejména již zmíněný benzo[a]pyren.}

_{Roční imisní limit pro tuto látku byl už v roce 2002 stanoven na 1 ng/m³ (nanongram na metr krychlový). Pro ilustraci: v Ostravě-Bartovicích dosáhly maximální koncentrace benzo[a]pyrenu, zaznamenané při stacionárním měření, 25. ledna 2010 hodnoty 85 ng/m³.}

_{Hodnoty PM10, tedy prachových částic o velikosti do 10 mikrometrů, na Ostravsku dlouhodobě překračují limit stanovený platnou legislativou. Tyto částice většinou dráždí v horních cestách dýchacích. Zatímco v jiných částech republiky se zdraví škodící koncentrace prachových částic o velikosti PM10 v uplynulém desetiletí snižovaly, v Ostravě i Karviné byl doporučený limit překračován až o 30 procent (podle údajů ČHMÚ z roku 2009).}

_{Daleko nebezpečnější jsou pro organismus, a zvláště pak dětský, prachové částice menší než 2,5 mikrometru (PM2,5). Imisní limit pro tyto prachové částice byl v letošním roce stanoven na 25 µg/m^{3 (mikrogramu na metr krychlový). V roce 2009 byla tato hranice překročena na všech lokalitách monitorujících tuto škodlivinu v Moravskoslezském kraji (viz https://old.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr09cz/kap241.html).}}

_{^{Problém tohoto "prachu" je v tom, že proniká do dýchacích cest hloub a zákeřněji než větší částice (PM10). To je nebezpečné zejména pro malé děti a kojence, jejichž dýchací cesty nejsou ještě zcela vyvinuty. Během časného dětství se totiž dýchací ústrojí ještě vyvíjí, a nemá tak ještě vytvořen účinný "filtr" jako dýchací orgány starších dětí a dospělých. Například počet plicních sklípků narůstá z 24 milionů při narození na 257 milionů ve věku čtyř let. V této době však plicní epitel není ještě zcela vyvinut, proto jsou plíce malých dětí daleko více propustné vůči škodlivinám, které vdechují, než je tomu u zralého organismu.}}

_{^{Děti také za normálních podmínek nadýchají o 50 % více vzduchu na kilogram hmotnosti než dospělí. Pokud tedy dítě v této fázi svého života vyrůstá a rozvíjí se v nevhodném, zdraví škodícím ovzduší, může to trvale ovlivnit jeho zdraví. Útlé dětství představuje kritické období z hlediska vlivu na zdraví dýchacích cest.}}

_{^{Prokázaný karcinogen}}

_{^{K látkám, které ze zdravotního hlediska nejvíce ohrožují lidské zdraví, patří karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (k-PAU), z nichž nejznámější je benzo[a]pyren (B[a]P). Limitní koncentrace benzo[a]pyrenu (1 ng/m3) byly v roce 2009 podle informací Českého hydrometeorologického ústavu na převážné části území Moravskoslezského kraje překračovány trvale a na většině lokalit několikanásobně. Nejvyšší - devítinásobné - překročení ročního imisního limitu bylo zaznamenáno v lokalitě Ostrava-Bartovice. A v téže lokalitě bylo diagnostikováno 38 % dětí v předškolním věku s bronchiálním astmatem.}}

_{^{Například v Ostravě-Porubě, která je relativně méně zasažena průmyslovými exhalacemi, byly v roce 2009 měsíční koncentrace této karcinogenní látky třikrát vyšší než je doporučený evropský standard (1 ng/m3) a byly také třikrát vyšší než například v Praze na Smíchově. V ostravských Radvanicích a Bartovicích pak podle údajů ČHMÚ z téhož období byly tyto koncentrace až trojnásobně vyšší než v Porubě.}}

_{^{Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny IARC zařazuje benzo[a]pyren mezi prokázané karcinogeny.}}

_{^{Spolu s dalšími látkami, označovanými jako pravděpodobné či neklasifikované karcinogeny, se dostávají do ovzduší jako následek nedokonalého spalování materiálů, v nichž je obsažen uhlík. Za hlavní zdroje tohoto typu znečištění jsou označovány koksárenství, hutnictví, zplyňování a zkapalňování uhlí, výroba hliníku, ale i lokální topeniště a automobilová doprava.}}

_{^{Právě extrémní koncentrace jemných prachových částic PM2,5 a karcinogenního benzo[a]pyrenu způsobují, že znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji je zcela prokazatelně nejhorší v Evropské unii.}}

_{^{V této souvislosti je třeba zmínit ještě jeden údaj: zatímco ještě v 80. letech 20. století odpovídala střední délka života mužů v Moravskoslezském kraji celostátnímu průměru, nyní je v Karviné kratší o dva roky, v Ostravě o rok a půl.}}

_{^{Průměrná personální expozice benzo[a]pyrenu byla zaznamenána nejvyšší u skupiny úředníků (zaměstnanců krajského úřadu) v Ostravě (17,2 ng/m³), o něco nižší hodnoty pak byly zaznamenány u městských strážníků v Karviné - 14,5, u městských strážníků v Havířově 12,0 a u dobrovolníků z Radvanic a Bartovic 9,3. Nejvyšší naměřená osobní expozice benzo[a]pyrenu dosáhla 74,2 v případě úředníků v Ostravě. (Ochrana ovzduší 5-6/2010)}}

_{^{Hodnoty PM2,5, B[a]P a k-PAU ze stacionárního monitoringu HiVol}}

_{^{období                         průměr              PM2,5 (μg/m³)     B[a]P (ng/m³)     k-PAU (ng/m³)}}

_{^{14.11.-18.12.2009     Třeboň             13,01                     1,71                 11,20}}

_{^{18.11.-19.12.2009     Karviná             69,35                     24,59             162,53}}

_{^{04.01.- 03.02 2010     Ostrava           130,25                    29,01            235,05
                                     Bartovice}}

_{^{08.03.-07.04.2010     Ostrava             34,44                        4,73               34,16
                                    -Poruba}}

_{^{01.02.-02.03.2010     Praha-Libuš        39,13 (PM10)             2,65             18,49}}

_{^{(Pramen: Ochrana ovzduší 5-6/2010)}}

_{^{Zákeřné spojení: PM2,5 s dalšími jedy}}

_{^{Fakt, že k hlavním zdrojům znečištění ovzduší v našich městech stále patří průmyslová výroba, lokální topeniště a automobilová doprava, není žádnou novinkou. V různých částech republiky se tyto zdroje podílejí na znečištění ovzduší různou měrou. Analýzy týmu dr. Šráma ale prokázaly, že hlavním zdrojem karcinogenních látek v ovzduší na Ostravsku je místní průmyslová výroba. Důkazem je mimo jiné právě srovnání situace v Radvanicích a Bartovicích a v dalších částech Ostravy.}}

_{^{Prachové částice menší než 2,5 mikrometru jsou z hlediska vlivu na lidské zdraví nejnebezpečnější, protože pronikají průdušinkami až do plicních sklípků. Záleží však také na tom, co na sebe tyto částice připoutají. Mnohé další látky, které se na tyto velmi jemné aerosoly navážou, významně mění vliv těchto částic na lidský organismus. Zásadní problém představují karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky, a zejména benzo[a]pyren. V takovém případě pak vysoké koncentrace PM2,5 mohou způsobovat akutní i chronická onemocnění. Významné epidemiologické studie prokázaly, že dlouhodobé koncentrace PM2,5 mohou zvyšovat celkovou úmrtnost, stejně jako úmrtnost na respirační a kardiovaskulární nemoci a rakovinu plic.}}

_{^{Personální i stacionární monitoring, který byl součástí výzkumů týmu dr. Šráma, potvrdil, že ve znečištěné oblasti Moravskoslezského kraje je na prachových částicích navázáno větší množství karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků (k-PAU) a BTEX než v jiných oblastech. Tyto látky, přítomné ve znečištěném ovzduší, "nepříznivě ovlivňují výsledky těhotenství (zvyšují výskyt dětí s nitroděložní růstovou retardací a nízkou porodní hmotností), snižují plodnost mužů, zvyšují respirační nemocnost dětí, ovlivňují ale i psychický vývoj dětí, zvyšují výskyt kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a nádorových onemocnění." (viz Ochrana ovzduší 5 - 6/2009)}}

_{^{(Vzdušný aerosol - jiný název pro polétavý prach)}}

_{^{Obrazová analýza odhalila mikrojadérka}}

_{^{Náročnost místního prostředí si vědci vyzkoušeli doslova na vlastní kůži.}}

_{^{Zdá se, že dlouhodobě zatížený organismus se do jisté míry se zátěží ovzduší vyrovnává. Zcela jinak ale reaguje organismus, který není na podobnou zátěž připraven. Při odběrech v Moravskoslezském kraji byla v lednu 2010 čtyřem pracovníkům Ústavu experimentální medicíny, kteří po tři týdny pracovali na Ostravsku, odebrána krev - před odběry a po odběrech v tomto regionu. Podobně byla odebrána krev čtyřem jiným pracovníkům, kteří v téže době pracovali v Praze.}}

_{^{Cytogenetická obrazová analýza mikrojader prokázala u pracovníků, kteří pracovali v Ostravě, výrazné zvýšení počtu mikrojadérek. Pokud k takovému jevu dojde, znamená to podstatnou chromozomální změnu, která je závažným indikátorem vlivu karcinogenních látek.}}

_{^{Mnozí máme ještě v živé paměti dlouhodobou inverzi, při níž byly koncentrace prachových částic mnohonásobě překračovány. Změny v chromozomech pražských vědců byly především reakcí na benzen, karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky a benzo[a]pyren.}}

_{^{"Nechtěli jsme zjišťovat žádné katastrofy, ale občas, když se takové studie zpracovávají, zjistíte, co byste ani nepředpokládali," říká dr. Šrám. "Šlo ale především o to, abychom objektivně posoudili, co se děje, a jak to, co lidé na Ostravsku dýchají, ovlivňuje jejich zdraví."}}

_{^{Politikům se informace vědců nelíbily}}

_{^{Na jaře roku 2010 seznámili vědci veřejnost s prvními výsledky svých výzkumů, mimo jiné i s výrazným poškozením DNA, které zaznamenali u čtyř svých kolegů, kteří strávili tři týdny v čase nejhorší inverze v Ostravě. Ze strany vedení města Ostravy se jim dostalo poněkud nečekané reakce.
"Osmého dubna loňského roku se v Ostravě konal seminář, na kterém jsme pracovníkům krajského úřadu a magistrátu vysvětovali, co jsme zjistili," vzpomíná dr. Šrám. "Byl to uzavřený seminář, bez novinářů. Mluvili jsme o smyslu naší práce na Ostravsku, co sledujeme a proč. A rozešli jsme se v dobrém."
Jenže v následujících dnech se ukázalo, že to zase až tak "dobré" nebylo.
Blížily se volby do poslanecké sněmovny a informace Šrámova týmu byly z politického hlediska jaksi příliš znepokojivé. Na dr. Šráma se obrátila redaktorka ostravské televize s dotazem, co říká tomu, že mu město Ostrava hrozí žalobou. "Teprve od ní jsem se dozvěděl, že po mně radnice chce, abych odvolal, co jsme zjistili, protože podle názoru právní kanceláře, která je zastupuje, působíme prý mezi lidmi poplach. Něco takového se mi stalo poprvé v životě," přiznává dr. Šrám.
Jenže odvolávat nebylo co.
Už sám fakt, že se mikrojadérka objeví, znamená, že je něco dost zásadně v nepořádku. Doktor Šrám musel vydat tiskové prohlášení pro ČTK a absurdní, víceméně politická aféra umlkla. Náměstek primátora pro životní prostředí Dalibor Madej, který zejména toužil po veřejné omluvě vědců, nakonec sám vyhlásil, že stojí o zveřejnění všech výsledků výzkumů. (viz https://www.nasipolitici.cz/cs/politik/1540-dalibor-madej/profilujici-informace-a-kauzy)}}

_{^{Vědecká veřejnost výsledky Programu Ostrava přijala
Je třeba zdůraznit, že vědecká veřejnost výsledky týmu specialistů z Ústavu experimentální medicíny AV nezpochybnila ani v nejmenším.
"Neudělali jsme, ani nenapsali nic, co bychom měli odvolávat," říká dnes, více než rok od nepříjemného dohadování s vedením ostravské radnice dr. Šrám. "Navíc výsledky zmíněného výzkumu přijal časopis Mutagenesis, jehož první číslo v letošním roce bylo věnováno právě výskytu mikrojadérek. Naši práci jsme redakci nabídli, ta ji přijala a publikovala. To znamená jasné přijetí z odborného hlediska. Naše výsledky jsou nezpochybnitelné," dodává uznávaný vědec, kterého oceňují v zahraničí a je pravidelně zván na konference o zdraví a kvalitě ovzduší.
Nicméně před komunálními volbami v říjnu roku 2010 náměstek ostravského primátora pro životní prostředí opět neskrblil poněkud zavádějícími informacemi o výzkumu týmu dr. Šráma. A město Ostrava dosud dál schvaluje a rozhoduje, jako by o výsledcích výzkumů na Ostravsku a Karvinsku nic nevědělo - bez připomínek připojilo souhlas s rozšířením výroby společnosti ArcelorMittal Ostrava ("komplexní změna kontinuálního odlévání oceli" ve firmě ArcelorMittal Ostrava), málem schválilo další znečišťování ovzduší v Radvanicích a Bartovicích z připravovaného hasičského trenažeru.}}

_{^{A co dál?
Souhrnné údaje Českého hydrometeorologického ústavu, které zachycují situaci v roce 2010, potvrzují znepokojivé výsledky analýz pracovníků Ústavu experimentální medicíny AV ČR:
Průměrné roční koncentrace jemného prachu na měřicí stanici v Ostravě-Radvanicích v loňském roce dosáhly 61,7 µg/m³, přitom povolený limit ročních koncentrací PM10 je 40 µg/m³. I v dalších částech Ostravy - v Přívoze, Fifejdách a Zábřehu přesahují roční koncentrace 50 µg/m³.
Podle údajů ČHMÚ se loni v ovzduší kromě prachu zvýšily i hodnoty rakovinotvorného benzo[a]pyrenu. "Benzo[a]pyren začíná být skutečně dost velký problém," uvedla pro Aktuálně.cz Jana Ostatnická z hydrometeorologického ústavu (viz https://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=706135). Přestože již vláda schválila nový zákon o ovzduší, vzdušný aerosol ve velikosti PM2,5 zdaleka neměří všechny měřící stanice, které již existují v zasažených lokalitách. Hodinové koncentrace na stanicích, kde se tak děje, překračují již stanovený limit (25 µg/m3) téměř soustavně.
Situace se tedy v žádném případě nelepší, a pokud začne platit nový zákon o ochraně ovzduší, bude trvat léta, než se skutečně a prokazatelně změna projeví i na zdraví lidí. Úloha politků je podle dr. Šráma zcela jasná - ovzduší, na kterém se velkou měrou podílí průmysl, musí řešit. "I když se situace zlepší, lidé si v sobě zátěž ponesou ještě třicet let," připomíná. Dokládají to kromě jiného i odborné studie, které se zabývaly situací v průmyslovém Porúří. Je zřejmé, že analýzy vlivu ovzduší na zdraví obyvatel regionu nemohou skončit jednorázovým konstatováním, že situace je alarmující. Je pochopitelné, že ve výzkumech tohoto typu by bylo nanejvýše žádoucí pokračovat a zjišťovat, nejen co se děje s obsahem karcinogenních látek v ovzduší a za jaké meteorologické situace, ale i to, jak se v souvislosti se zaváděním změn mění zdravotní stav obyvatel Moravskoslezského kraje.
Zdá se však, že v regionu s tím bude nadále problém: už v loňském roce začal připravovat Ústav experimentální medicíny AV ve spolupráci se zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity a lékařskou fakultou Ostravské univerzity další výzkumy, do nichž by se mohli zapojit i studenti těchto škol. Šlo o projekty, které bylo možno hradit z fondů Evropské unie, příslušné žádosti přijímalo ministerstvo školství.}}

_{^{Je poněkud překvapivé, že spolupráci na tomto projektu zrušila na jaře letošního roku Ostravská univerzita.}}

_^(av)

_{^{Kdo je Radim Šrám}}

_{^{MUDr. Radim Šrám, DrSc., řídí v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR Oddělení genetické ekotoxikologie. Je předsedou komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, přednášel a přednáší na tuzemských i zahraničních vysokých školách, jako pedagog působil například v Centru pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově, na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, na přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, na fakultě životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Využití metod molekulární epidemiologie pro hodnocení vlivu znečištění ovzduší na zdravotní stav populace se dr. Šrám věnuje od roku 1992. Ve svém výzkumu se zaměřil především na prachové částice obsahující karcinogenní látky (polyaromatické uhlovodíky a další látky) a jejich působení na lidskou DNA.}}

_{^{Zcela jedinečnou práci vytvořil dr. Šrám na základě dlouhodobého studia vlivu znečištění ovzduší na výsledky těhotenství v okresech Teplice a Prachatice. Tato práce potvrdila, že znečištěné ovzduší může nepříznivě ovlivnit plod již v prvním měsíci těhotenství tak, že novorozenci mají nízkou porodní váhu, ve středním věku je pak provází zvýšené riziko výskytu kardiovaskulárních chorob, hypertenze a cukrovky.}}